Hlavní informace

Jakub Stránský: Stavíte startup? Klíčové je definovat problém, který chcete řešit

Startup Techambition vyvinul aplikaci, která pomáhá školám efektivněji připravit výuku a je založena především na principech pokročilé analýzy dat. O tom, jak dostat projekt od počátečního nápadu k realizaci konkrétních obchodů a úspěchu v zahraničí jsme si povídali s Jakubem Stránským.

stransky637

Jaké byly začátky Techambition?

Vzešly z myšlenek a práce mého bratra. První digitální výukovou pomůcku vytvořil před šesti lety.

Ale proč zrovna digitální výukové pomůcky, proč to nebylo něco úplně jiného?

My jsme se začali věnovat vzdělávání jako takovému, naším prvotním cílem nebylo podnikat. Bratr během doktorského studia na ČVUT také učil, a jednoho dne si k tomu začal vyvíjet interaktivní pomůcky. Když jsme si pak pomocí základních statistik měřili, jak jsou pomůcky využívané, ukázalo se, že častěji než Twitter. Což nás samozřejmě povzbudilo do další práce.

Co tedy bylo dál?

V roce 2012 jsme se přihlásili do soutěže eClub určené studentům všech škol. Podařilo se nám tehdy vyhrát a cena, kterou jsme získali, bylo stipendium ve výši 90 tisíc korun na tři měsíce. Zároveň jsme si tam ale vyslechli spoustu kritiky. Začali jsme si díky tomu všechno srovnávat v hlavě a došlo nám, že pokud chceme výuku technických předmětů ovlivnit podle našich představ, musíme vytvořit funkční obchodní model. Nejdůležitější tedy bylo, že jsme o Techambition konečně začali přemýšlet jako o byznysu.

Předpokládám, že peníze, které jste vyhráli, jste vložili do projektu.

Ano, využili jsme je ke spolupráci s několika učiteli a externími programátory. Představovali jsme si, že za ty tři měsíce seženeme obrovskou investici, nad čímž se teď trochu usmívám. Chtěli jsme proto mít vyřešené duševní vlastnictví, takže v říjnu 2012 vznikla firma a my se snažili ošetřit, aby veškerá práce nás i externích spolupracovníků byla majetkem právě této firmy.
Pak jsme dlouho testovali obecné přístupy k digitálním pomůckám. Snažili jsme se přijít na to, jaký je vlastně potenciál počítače ve výuce technických předmětů a najít možnosti digitální výuky. Tehdy jsme se stále ještě soustředili na výuku vysokoškolské látky.

K čemu jste při testování dospěli?

Vždycky jsme tušili, že určitý potenciál je ve vizualizacích výpočetních principů a od začátku bylo naším cílem dostat je graficky do pohybu. Zároveň jsme si ale ověřili, že to samo o sobě nestačí. Takže jsme vymýšleli, jak vizualizaci uchopit a do jakého ji zařadit obsahu a kontextu. Posléze se díky testování, které jsme prováděli v rámci sítě partnerských středních škol, jasně ukázalo, že zajímavý a interaktivní obsah dostupný on-line je sice základním předpokladem využití potenciálu počítače ve výuce, ale sám o sobě k výraznému zlepšení studentů nestačí. Pro ně zůstal klíčový učitel a dění v hodinách

Techambition

TechAmb2-500Interaktivní webová platforma pro výuku matematiky na středních školách. Usnadňuje práci učitelům i pochopení studentům díky on-line lekcím ze středoškolské matematiky s vizualizacemi, interaktivními otázkami a automatickým vyhodnocením.  V roce 2013 projekt získal ocenění za přínos pro vzdělávání v kategorii technologií od společností Google a EduIn. O rok později pomáhal s výukou termodynamiky na Stanfordské univerzitě. V letošním roce vyhrál Demo Day, soutěž začínajících firem v xPortu VŠE.

Od začátku letošního roku je Techambition v prodeji v ČR, ve druhé polovině roku bude aplikaci testovat několik škol ve Španělsku a Itálii.

 

Jak vypadalo testování v praxi?

V tu chvíli se již obsah, který jsme testovali, podobal tomu dnešnímu. Jednalo se tedy o krátké domácí úkoly, které student řešil on-line. Kdybych to měl vysvětlit jednoduše, řekl bych, že jsme například testovali, kdy studentovi v rámci těchto úkolů předkládat vizualizace, jakou formu by měly mít otázky na ně navazující a nebo naopak kdy a jak studenotvi napovídat a kdy vysvětlovat. Náš počáteční přístup nebyl úplně správný.

V čem nebyl správný?

Zjistili jsme, že pokud jde o např. rychlost pochopení ze strany studenta, moc jim obsah, který jsme pro ně připravili, nepomůže. Takže jsme museli začít znova: stanovit si hypotézu proč to asi nefunguje, a tu ověřovat. A tak pořád dokola, dokud jsme nedošli k žádoucímu výsledku.

Jak tedy ve vašem konceptu používáte vizualizaci teď?

Na začátku jsme předpokládali, že vizualizace je něco, co má názorněji vysvětlit princip. To však většinou nefunguje úplně optimálně. Nyní ji naopak používáme jako prostředí, kde student musí sám něco objevit, něčeho si všimnout, zkrátka dojít k vlastnímu závěru. Ve chvíli, kdy jsme začali testovat tenhle přístup, začal celý systém přinášet lepší výsledky, než když jsme vše názorně vysvětlovali. A studenty práce s ním i více bavila.

TechAmb637

V roce 2013 době jste získali poměrně prestižní cenu. 

Ano, byla to cena za přínos pro vzdělání od Google a Eduinu, skončili jsme třetí v kategori technologií. Přineslo nám to první větší mediální publicitu a lidi z praxe k nám začali přistupovat otevřeněji. I díky tomu jsme v následujícím roce zahájili spolupráci na kurzech termodynamiky na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, která má spoustu zkušeností s digitálními pomůckami obecně. Tohle nám obrovsky otevřelo oči směrem ke konceptu, na němž pracujeme dnes.

To znamená?

Podle nás spočívá hlavní smysl digitálních výukových pomůcek v poskytnutí co nejvíce informací o studentech učiteli. Učitel pak s pomocí takových informací dokáže snadno připravit interaktivní výklad, který bude efektivně zaměřený na nejproblémovější principy, či dokonce může s nevelkou časovou investicí škálovat svým studentům obsah výuky nelineárně. To znamená, že každý student pracuje s obsahem, který je pro něj vhodný.

Vraťme se k té zkušenosti na Stanfordově univerzitě. Dostat se tam asi nebylo jen tak.

V podstatě to nebylo ani tak obtížné, jak byste možná očekával. Jednomu z lidí, který tam spoluvedl kurzy termodynamiky, jsem napsal několik mailů. Byl ochotný se s námi sejít, což nám hodně pomohlo a v roce 2014 spolupráce se Stanfordem skutečně začala.

Už jste to naznačil, ale co hlavně vám tahle zkušenost dala?

Jak jsem říkal, velmi nám to otevřelo oči. Asi nejvýznamnější bylo poučení o množství již proběhlých výzkumů a konkurenci. Mezi důležité výstupy patří závěr, že vyhodnocení provedené počítačem nemůže nahradit vyhodnocení provedené učitelem. Má ale velký potenciál zmíněné vyhodnocení učitele zpřesnit a zefektivnit. Obdobně jako vyhodnocení dat pomáhá při rozhodování manažerům firem.

Zvládali jste všechno sami, anebo jste si našli nějakého mentora?

Hodně důležité, možná až klíčové pro nás bylo seznámení s Radoslavem Tausingerem, potkali jsme ho v září 2014. To je člověk se zkušenostmi z nejrůznějších obchodních oblastí, který se zajímá o vzdělávací projekty a nebojí se do nich investovat svůj čas i peníze. Dlouhodobě se nám věnuje a opravdu hodně nám pomohl. Především díky němu jsme získali první malou investici. 

V čem hlavně vám pomohl?

Já nikdy nechodil do práce, a nikdy jsem tím pádem neměl šéfa, který by mě rozvíjel. Neuměl jsem do firmy přijmout vhodné lidi a s těmi nevhodnými se včas rozloučit. Obecně jsem málo tlačil na to, abychom rozšířili tým o člověka, který vyváží moje ne úplně nejsilnější stránky týkající se prodeje. Ze začátku jsme byli strašně naivní i ve finančním plánování a dělali fatální chyby. A s tímhle vším nám Rado pomohl.

classroom600

V jakém stádiu je projekt teď?

Jsme čtyřčlenný tým. Kromě mě a bratra máme kolegyni, která se stará o komunikaci s učiteli a o prodej, a kolegu programátora. Zhruba před rokem jsme udělali první krok k našemu, řekl bych, obchodnímu dospívání. Objeli jsme patnáct nových škol, kterým jsme aktuální verzi Techambition představili. Všechny projevily zájem ji používat. Takže jsme usoudili, že dává smysl pustit se do prodeje. Po nezbytných úpravách a testování jsme začali letos v lednu a momentálně vše funguje podle našich představ. Několik z nejlepších tuzemských gymnázií, průmyslovek a učilišť je dnes našimi zákazníky.

Jak svůj produkt propagujete, jak o něm dáváte vědět potenciálním zákazníkům?

Jezdíme do jednotlivých krajů a pořádáme semináře pro učitele. V případě zájmu jim poskytneme na měsíc přístup zdarma. Když pak chtějí Techambition dál používat, dohodneme se, pro kolik studentů to má být.

Pokud vím, vy ale máte globální ambice, je to tak?

Ano, chystáme expanzi do zahraničí. Před několika dny jsem se vrátil ze Španělska, kde příští školní rok začne několik škol naši aplikaci testovat. Podobná situace je také v Itálii. Takže nás o prázdninách čeká hodně vývoje, budeme připravovat obsah pro tamní výuku. A samozřejmě doufám, že po skončení testů tyhle školy pošlou objednávky. Obecně chceme začít Techambition zahraničním subjektům představoval masivněji.

Jaké máte se svým produktem plány, jaké další inovace chystáte?

Především bychom chtěli vylepšit fungování aplikace v hodinách a získat víc dat o tom, co se v nich děje. V např. již zmiňovaném Španělsku je několik škol, kde dítě musí mít na výuku iPad. Takže se chceme také zaměřit na to, jak pracovat s třídou plnou tabletů. Dále zlepšit vyhodnocování studentů, pracovat na obsahu atp. Pokud jde o firmu jako takovou, v prosinci či lednu uspořádáme další investiční kolo, abychom získali prostředky na expanzi.

Poslední otázka: Co bylo na vaší cestě nejtěžší?

Nepřestat ve chvílích, kdy projekt vyžadoval nadstandardní časovou investici a zároveň nepřinášel peníze. Zvlášť když jsme v jednu chvíli bydleli dva v bytě o velikosti 12 metrů čtverečních a zároveň jsem dostal hodně lukrativní pracovní nabídku.
Mám dojem, že při budování startupu je důležité mít na začátku definovaný problém. Pokud ten existuje, jde už „jen" o to, že věříte v jeho vyřešení. Pro nás byl problémem fakt, že až čtvrtina studentů, kteří si vybrali studium s maturitou, pak tuhle zkoušku nezvládne. To jsme chtěli řešit. A protože jsem cítil, že jsme blíž a blíž, nebyl důvod končit. 

Inspirujte nás

Kdo vás inspiruje?

V něčem rozhodně Elon Musk, ovšem v něčem bych byl rád přesný opak jeho osobnosti. Prakticky totéž platí o Stevu Jobsovi. Z obchodního hlediska je to jednoznačně Bill Gates, který je v tom nedostižný. Obecně to beru tak, že pokud někdo dokáže něco vybudovat, něco tím zlepší a má to pozitivní dopad, je to vždy inspirativní. Takže je to pro mě třeba i Gándhí, zejména tím, s jakou vůlí postupoval k cíli, kterému věřil. Ale vždy se snažím mít na paměti, že nic není černobílé a hledět si především svojí cesty.

Jak se udržujete v obraze?

Dobrých knih zaměřených čistě na rozvoj digitálních pomůcek moc není. Takže se snažím číst především aktuální vědecké články, stále hodně čerpám ze Stanfordu. Dále se snažím mít přehled o statistikách týkajících se vzdělávání, ať už z ČSÚ, Eurostatu či jiných podobných úřadů.

Co vás postaví na nohy, když se nedaří?

Většinou právě to, že se nedaří, to je dostatečná motivace. Neumím si představit, že bychom neuspěli. Ovšem vzhledem k tomu, že zakládáme rodiny, tak největší motivace uspět podle vlastních představ přichází odtud. A pomáhají mi i rozhovory s mým bráchou, který je velký kliďas a hodně situací zvládl s nadhledem za nás oba.

Co byste poradil začínajícím inovátorům?

Aby si našli mentora, který bude mít čas, skutečný zájem a velké zkušenosti. Také doporučuju mít pořádek v účetnictví a zjistit si o tom maximum, spousta lidí totiž nevyužívá základní možnosti jak udržet víc peněz tam, kde mají být.
Dál, a to považuju za klíčové, je třeba aktivně a pravidelně vyhledávat kritiku ve chvíli, kdy vnímáte problém a navhujete jeho řešení. Je důležité být otevřený, nedělat si ze všeho těžkou hlavu a nemít postoj „já to vymyslel takhle, tak to tak dělejte". 


- Martin Zika -

Tento rozhovor vznikl v rámci projektu Příběhy České inovace (ČIN). Pokud máte ve svém okolí inovátora, o kterém bychom měli vědět, pošlete nám svůj tip na  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Rádi se za ním vypravíme na místo ČINu!

Příběhy ČINu pomáhá psát kreativní agentura Havas