Hlavní informace

Kateřina Vacková: Život po rakovině? Žádný můj den už není špatný

Studentka medicíny po zjištění závažné choroby vybudovala úspěšnou neziskovku Loono, která pomáhá zejména mladým lidem uvědomit si, že ten správný čas myslet na své zdraví je právě teď. Kromě toho při studiu pracuje jako projektová manažerka, jezdí na zahraniční stáže a dělá spoustu dalších věcí. Jak lze tohle všechno zvládat?

Vackova637

Jak vznikl nápad vytvořit Loono?

Bylo to před třemi lety. Jeden den bylo všechno normální a druhý mi řekli, že mám rakovinu, ve 22 letech... Po osmi hodinách sezení na posteli a čekání na hovor s lékaři co se tedy bude dít, jaká bude následovat léčba atd., jsem věděla, že tohle zkrátka musím předat dál. Že chci inspirovat další mladé lidi k tomu, aby na svoje zdraví mysleli včas. Spousta z nich si totiž myslí, že se jich to netýká. I já si to myslela. Naštěstí jsem ale naslouchala svému tělu a navštívila lékaře okamžitě, když jsem cítila, že se něco děje. Teď, po třech letech, vím, že se to mělo stát.

To zjištění muselo váš život hodně změnit.

To ano. A upřímně řečeno, byla to změna k lepšímu. Uvědomila jsem si, že možná nemám na světě tolik času jako ostatní a že si nemůžu dovolit být jediný den svého života nešťastná. A podle toho žiju, naplno a žádný můj den už není špatný.

Jak konkrétně se dá tohle udělat?

Jednoduše. Přestanete se stýkat s lidmi, kteří vám berou energii a obklopíte se těmi, kteří vám ji i vracejí. Což bych mimochodem doporučila každému. Naplníte svůj život smysluplnou prací, do které budete rádi chodit a přestanete odkládat věci, které jste dlouho chtěli udělat. Zkrátka je uděláte - skočíte padákem, přestěhujete se do Portugalska, řeknete rodičům, že je máte rádi... Mohla bych pokračovat hodiny a hodiny.

Kateřina Vacková

7 Loono_Kateřina Vacková_autor 1. LF UKStuduje 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, v budoucnu by se ráda specializovala v oboru gynekologie a porodnictví. Při studiu pracuje také jako projektová manažerka, dříve produkční, tisková mluvčí a překladatelka. Před třemi lety jí lékaři zjistili rakovinu vaječníku. Měla štěstí, protože šla k lékaři hned, jakmile si uvědomila, že se v jejím těle něco děje. Poté založila úspěšnou neziskovou organizaci Loono, která pomáhá zejména mladým lidem uvědomit si, že ten správný čas myslet na své zdraví je právě teď. Studium si chce prodloužit o rok, protože se v září hlásí na Harvardovu univerzitu. V budoucnu plánuje založit síť vlastních gynekologicko-porodnických klinik.


Vraťme se ke vzniku Loona.

Já Loono ráda nazývám školou života. Pro medika je totiž založení firmy či o.p.s. jedna velká neznámá. Ve škole jsme neměli účetnictví, právo, daně, grafiku ani branding nebo leadership, to všechno mě naučila praxe. Je pravda, že občas to byl docela punk. Dneska se tomu už směju, protože na většinu těch věcí už mám lidi. Když ale začínáte, nemůžete si zaměstnance dovolit.

Přibližte prosím víc, jak to na začátku probíhalo, asi nešlo všechno hladce.

Prakticky ve všech průvodcích nazvaných „Začínáme s byznysem" se píše: Než se do něčeho pustíte, udělejte si průzkum trhu. Tak já toho průvodce nečetla... Měsíc jsem připravovala projekt na pomoc ženám s rakovinou vaječníku, než jsem zjistila, že těmto ženám je okolo 70 let a žádnou pomoc většinou nechtějí. Říká se, že chybami se člověk učí, a toho já jsem zdárným příkladem. Takže zrovna s týmem zkoumáme trh pro novou kampaň kardiovaskulární prevence.

Po téhle zkušenosti jste zřejmě musela změnit zaměření.

Spíš jsem ho rozšířila a postupně samo vykrystalizovalo co lidi zajímá, na co se ptají nejvíc. Takže teď řešíme kromě prevence a příznaků občas i léčbu různých typů rakoviny a informujeme, na jaké kontroly mají lidé nárok a co se na nich bude dít. Ptají se ale i třeba na antikoncepci, plodnost či genetickou zátěž v rodině. Zaměřujeme se hlavně na cílovou skupinu mezi 20-50 lety, ti zdravotní osvětu ve škole moc neprobírali.

10 Loono_prsakoule_autorka Lucie Vysloužilová

Hodně výrazné bylo motto vaší kampaně, „hashtag prsakoule". Jak jste na to přišli a proč jste zvolili zrovna tohle?

Myslíte, že by někdo slyšel na hlášky typu „examinuj se nebo umřeš"? Neslyšel. Zastrašování a přehnaně odborné výrazy totiž nemají v preventivních a obecně marketingových kampaních místo. Chcete-li, aby lidé kupovali a používali váš produkt, mluvte jako oni. Nikdo totiž neříká testes, všichni říkají koule. Navíc pro kampaň potřebujete originální hashtag, abyste mohli snadno a rychle vyhledat, kdo a jak o vás mluví, reagovat na to, retweetovat a repostovat.

Jaká byla odezva?

Skvělá, lidé nám děkovali, že k nim mluvíme jasně, stručně a otevřeně. Začali se chlubit tím, že si právě vyšetřili #prsakoule, postují to na sociální sítě a inspirují tak svoje kamarády. Vzpomínám si ale, jak mi psali i nějací rodiče, že kazím výchovu dětí, když jsem v Show Jana Krause vyslovila slovo „koule". Ten pořad běží po desáté hodině...

Jakým způsobem Loono financujete?

První rok jsem ho dotovala já, ze své práce na plný úvazek, což bylo pochopitelně dlouhodobě neúnosné. Proto jsem projekt #prsakoule přihlásila do programu VPohybu, který organizuje Nadace Vodafone. Podmínkou je, že polovinu požadovaných peněz musíte za 45 dní vybrat na crowdfundingovém portálu hithit.com, tu druhou vám dá Nadace Vodafone. Výši grantu jsme stanovili na 320 tisíc korun, tudíž jsme okolo 160 tisíc museli vybrat od lidí. Netrvalo ani deset dní a měli jsme 100 %, brečela jsem jak želva. Takovou podporu jsme nečekali a obrovsky nás to potěšilo. Celkově jsme vybrali přes 230 % původní částky, což nám pokrylo náklady na celý rok.

Jak by financování mělo fungovat do budoucna?

Chci, aby bylo Loono soběstačné. Děsím se, abychom nemuseli ukončit činnost jen proto, že došly peníze z grantu, jako se to stalo spoustě neziskovek. Myslím, že naše poselství je i marketingově hodně zajímavé a dokážeme ho podpořit třeba prodejem triček a dalších předmětů. Nabídneme proto naše workshopy velkým firmám, které se v poslední době více a více zajímají o zdraví svých zaměstnanců. Díky takto získaným penězům budeme moci poskytovat naše veřejné přednášky i přednášky pro školy zdarma. Momentálně nastavuji model financování, pracuji na byznys a finančních plánech.

Co pro vás bylo na projektu nejtěžší?

Nejtěžší nevím, ale náročnější jsou možná momenty, kdy mi někdo zavolá, že si díky nám odhalil rakovinu včas. To se mi vždycky svírá žaludek a často dojetím brečím. Dosud těch lidí bylo 28. Ale jinak nemůžu říct nic jiného, než že je to prostě úžasná jízda, všechno do sebe krásně zapadá. Jsem tím až zaskočena a užívám si to.

Momentálně působíte v Portugalsku, vysvětlete prosím, co přesně tam děláte.

Jsem tu na pracovní stáži na gynekologicko-porodnické klinice. Takže operuji, ošetřuji pacienty, podílím se na výzkumech a sleduji přístup lékařů a jejich postupy, zajímám se o inovace, Považuji za důležité učit se od zahraničních kolegů, ráda bych totiž některé inovace přinesla do Česka.

Jaké inovace by to měly být, v čem například jsou podle vás v Evropě napřed?

Především ty technologické, vybavení sálů a nemocnice obecně, elektronická správa karet pacientů aj. Líbí se mi jejich způsob komunikace s pacientem, trpělivý, srozumitelný, formou dialogu. Poprvé jsem se s tím setkala na stáži ve Vídni. Působila jsem tam na státní klinice, ovšem s pacienty tam jednali jako s opravdovými klienty, což je u nás běžné spíš na těch privátních. Mezi nimi a lékaři probíhá dialog ve smyslu „je tohle pro vás přijatelné, souhlasíte s tím? Pokud ne, pojďme vymyslet jinou možnost". Lékaři se zajímají, zda způsob léčby vyhovuje dennímu režimu pacientů a ti ji díky tomu lépe dodržují. Navíc se spolupodílejí i na samotném rozhodování o léčbě, což u nás bohužel také není běžné, tady mají pacienti ve zvyku házet veškerou zodpovědnost na lékaře.

1 Loono_hlavni foto_autorka Lucie Vysloužilová

Jak si vybíráte spolupracovníky?

Obecně hodně vnímám energii lidí. Když se s někým setkáte, zpravidla během prvních pár minut víte, jestli vám ten člověk sedí, jestli je tam správná energie. Rychle poznáte, kdo si chce jen udělat „zářez" do životopisu. Hledám lidi, které to opravdu zajímá, třeba proto, že někdo u nich v rodině onemocněl rakovinou nebo jde o uvědomělého budoucího lékaře, který považuje za důležité říct pacientům, že spoustě nemocem se dá předcházet. To je pro mě cenné. Takovým lidem nepřipadá zvláštní dělat něco jinak než ostatní nebo dělat něco navíc. Jsou to medici, kteří studují, zároveň chodí na brigády, a to, že dělají něco navíc, považují za normální. Jsou přesvědčeni, že v životě jsou důležitější věci než jen jejich vlastní prospěch. A takoví jsou naši dobrovolníci.

Vaši organizaci tedy tvoří jen studenti lékařských fakult?

Tak to bylo kdysi, teď už jsme vyrostli. Před pár dny jsem najala pět nových lidí, člověka na PR, marketingového manažera, manažerku sociálních sítí, projektového manažera a manažerku merchandisingu. Ti všichni budou mít pod sebou další tým stážistů. Já zůstanu i nadále v pozici CEO, budu se věnovat kreativě a fundraisingu, udávat vizi a směr a celé to odborně zastřešovat.

Jaké máte další plány?

Loono je teď nezisková organizace. Do budoucna z ní ale chci udělat nadaci či nadační fond. Chci podporovat mladé lidi v tom, aby tvořili projekty týkající se zdraví. V ČR je hodně byznysových a startupových inkubátorů, inkubátor tohoto charakteru tu ale zatím chybí. Tohle všechno je nicméně otázka příštích 3 let, do té doby je potřeba postupně vybudovat fundraisingové zdroje. Pokud jde o bližší cíle, chystáme například další kampaň, kterou chceme spustit v lednu a která bude zaměřená na prevenci kardiovaskulárních chorob.

Připravujete nějaké inovace?

Inovativní už jsme, ve svém oboru jsme jediní, kdo dokáže efektivně využít sociální sítě k šíření povědomí o prevenci. Odlišujeme se i celkově stylem komunikace a přesahem do jiných oblastí. V další kampani si vyhrajeme i s technologiemi, chystáme 3D projekce orgánů do prostoru. Uvažujeme také o virtuální realitě, chytrých brýlích aj.

Studujete medicínu, vybudovala jste úspěšnou ópéesku, jezdíte na zahraniční stáže. Přijde mi neuvěřitelné tohle všechno zvládat.

Já jsem se prostě rozhodla, že stíhat budu, takže to zvládám. Jde o to, jaké si stanovíte priority a jak si to nastavíte v hlavě. Já si to nastavila tak, že důležitá jsem já, moje zdraví a práce pro ostatní lidi, takže teď svůj čas investuji podle toho Rozdělila jsem si ho zhruba na třetiny: první je škola a jiné stáže v nemocnicích, druhá práce pro Loono a jiné charitativní projekty a třetí je čas „na mě", ve kterém cvičím jógu, učím se vařit zdravé věci, chodím na večeři s přáteli, běhám, surfuju nebo hraju golf nebo jen tak vysedávám po kavárnách a přemýšlím. A nesmím zapomenout na svou „skutečnou" práci projektové manažerky, která mě živí. Ano, medicína je těžká, ale dá se vystudovat, i když chodíte do práce a máte jiné koníčky.

To opravdu není dvakrát běžné.

Někomu by to mohlo připadat jako vystoupení z komfortní zóny, mně to ale připadá naprosto přirozené. Neměnila bych, i když mi hodně lidí píše, že by vyměnili svůj život za můj. Na to jim vždycky odpovídám, že přece člověk může mít a dělat, co chce, stačí tomu jen uvěřit. Já vím, že nic není nemožné, proto se hlásím na Harvard. A navíc i to, co v Loono děláme, hodně vychází z mého osobní příběhu a podstaty mé osobnosti. Žiju tím, co hlásám, vyšetřuju si každý měsíc #prsakoule, zajímám se o biohacking a ukazuju lidem, že žít svoje sny je možné.

Inspirujte nás

Co vás inspiruje?

Konkrétní osobnosti ne, protože jsem přesvědčená, že každý člověk by měl být originální. Hledám inspiraci třeba u zahraničních projektů, firem a nadací. Líbí se mi, jak umějí komunikovat, shánět finanční zdroje, sleduji, co dělají nového a co dělají jinak. Zajímá mě, jak se vyvíjí výzkum, kam směřují trendy v merchandisingu atd.
Pro osobní rozvoj mám svou mentorku. Řeším s ní nejen profesní věci, ale také vztahy k ostatním lidem. Chystám se založit síť vlastních klinik, takže už teď pomalu pracujeme na krocích, které mě za pár let dostanou tam, kde chci být.

Doporučíte nám zajímavou knížku?

Jsem z medicíny naprosto „přečtená", proto především poslouchám audioknihy. Tady v Portugalsku najezdím spousty kilometrů na kole a při tom si je pouštím. Hodně věcí z toho si i zapisuju. Teď poslouchám knížky zejména z oblasti osobnostního a byznys rozvoje. V češtině takových moc není, proto mám zaplacené členství na Audible od Amazonu.

Jak se udržujete v obraze?

Odebírám newslettery, čtu si na blozích a na facebooku mám nastavené notifikace na stránky, kde se objevují zajímavé články, sleduji videa na youtube a dění v linkedin skupinách. Světové dění sleduji spíš souhrnně, např. dvakrát za týden nebo v neděli večer.

Co byste poradila začínajícím inovátorům?

Aby neztráceli víru v to, co dělají a především sami v sebe, což může být občas hodně těžké. Přes všechny ty překážky sice občas neuvidíte na cíl a budete chtít se vším „seknout". Když ale vydržíte, výsledek bude fantastický. Poradila bych jim, aby si „to" nenechali vymluvit, i když jim ostatní budou říkat, že jsou blázni, stejně jako to říkali mně. Inovátoři jsou vždycky trošku blázni, mají odvahu dělat věci, na které ostatní nemají „koule".
Také bych jim poradila, aby investovali energii jen do projektů, které mění životy lidí k lepšímu. Protože to, co se na konci dne počítá, nejsou peníze, ale životní hodnoty.


 - Martin Zika -

Tento rozhovor vznikl v rámci projektu Příběhy České inovace (ČIN). Pokud máte ve svém okolí inovátora, o kterém bychom měli vědět, pošlete nám svůj tip na  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Rádi se za ním vypravíme na místo ČINu!

Příběhy ČINu pomáhá psát kreativní agentura Havas