Hlavní informace

Lenka Kučerová: Chceme přispět ke vzniku nové generace technologických lídrů

Nezisková organizace Startlift vyhledává pro studenty, absolventy a mladé profesionály z oblasti počítačových věd příležitosti ke sbírání zkušeností v nejlepších světových technologických startupech. Kromě administrativních potíží se musí potýkat i s nedostatkem drajvu a nadšení některých kandidátů.

kucerova 637

Na webu Starliftu jsem našel informaci, že vaším kolegou a spoluzakladatelem je jakýsi Andrej Kiska. Je tam nějaká souvislost se současným slovenským prezidentem?

Ano, Andrej je jeho syn.

Jak jste se na tomhle projektu dali dohromady?

Andrej je venture kapitalista a pravidelně chodí přednášet studentům. Jeho hlavní sdělení zní zjednodušeně takto: Chcete-li podnikat, zkuste to nejdřív nanečisto, absolvujte stáž tam, kde to dává největší smysl, tedy v Silicon Valley. A skutečně se mu podařilo vzbudit zájem studentů. Ten byl čím dál větší a množily se praktické dotazy. A tak dostal nápad vytvořit platformu, která jim bude se stážemi pomáhat. Oslovil mě, jestli bych do toho nechtěla jít. Tehdy jsem shodou okolností řešila, čemu se budu věnovat a pohrávala jsem si s myšlenkou projektu, který by podporoval rozvoj podnikavého ducha u dětí. Jsem totiž přesvědčená, že čím dřív s tím začnete, tím lépe. U vysokoškoláků už je pozdě.

Takže jste se domluvili na spolupráci.

Ano. Důvodem byl i fakt, že jsme spolu v té době už čtyři roky spolupracovali na rozvíjení českého startup ekosystému. Později jsme zjistili, že podobné programy fungují v jiných zemích, což pro nás znamenalo ověření smysluplnosti celé myšlenky. Shodli jsme se, že naším hlavním cílem je podpora mladých, perspektivních a ambiciózních, tak aby v Česku a na Slovensku vznikalo více inovativních podniků typu AVG nebo Avast.

Pokud vím, vy jste nějaký čas v Silicon Valley strávila, je to tak?

V roce 2007 jsem začala působit v agentuře CzechInvest, kde jsem se starala o zahraniční investory. O rok později jsem se přihlásila do výběrového řízení na nově otevřenou pozici zahraničního zástupce pro západní pobřeží USA. Vyhrála jsem ho, a tak jsem v dubnu 2009 vycestovala. Mým úkolem bylo lákat americké firmy do České republiky. Záhy jsem se nadchla pro podporu inovativního podnikání. Uvědomila jsem si, že chceme-li být v 21. století úspěšní, měli bychom podporovat naše firmy v jejich snahách uspět v zahraničí. Inspiraci jsem čerpala v zemích jako je Irsko, Nizozemsko či Dánsko a postupem času jsem se stala iniciátorkou programu CzechAccelerator, jehož prostřednictvím mohou podnikatelé získat podporu přímo na místě v inovativních hubech světa jako je Silicon Valley, New York či Singapur.

Jaké byly začátky Starliftu?

Jako největší hrozbu jsme identifikovali možnost, že oslovení studenti nebudou dostatečně podnikaví. Validaci projektu jsme spustili v září 2015. Informace jsme šířili na vybraných vysokých školách. Ke konci roku o projekt projevilo zájem přes 120 studentů. Během této doby se nám také podařilo oslovit partnery jako Credo Ventures, Avast, Y Soft, Jihomoravské inovační centrum a další. Od ledna 2016 pracujeme na StarLiftu intenzivně, oslovujeme kandidáty s reálným zájmem o vycestování na podzim 2016 a na jaře 2017, zároveň vyhledáváme firmy v Silicon Valley, které poskytnou našim kandidátům příležitosti k uplatnění.

Daří se vám to?

Situace se v poslední době dost změnila. Vycházeli jsme z premisy, že v Silicon Valley je kritický nedostatek pracovních sil v počítačových vědách. Stav na tamním trhu práce stále není zdaleka ideální, ale už není tak špatný jako před rokem. Navíc investoři rizikového kapitálu začínají být velmi obezřetní, protože po letech zjišťují, že vysoké valuace jejich firem neodpovídají skutečnosti. Tím pádem hlad po nových pracovních silách již není takový a nabírání stážistů ze zahraničí má navíc svá specifika, která celý proces neulehčují. Stážistu přijímají firmy většinou proto, aby se, v případě že se osvědčí, z něj stal plnohodnotný zaměstnanec na dobu neurčitou. V současné době je zhruba 30% šance, že konverze ze stažového víza na pracovní bude úspěšná, a proto řada firem raději nebude o možnosti zahraničního stážisty ani uvažovat.

lenka  andrej

A jak jsou na tom kandidáti?

Řada jich není na působení v technologické líhni připravena, často jim chybí znalost programovacích jazyků a technologií, které v současné době hýbou světem, a místy neovládají způsob, jakým se ve startupech programuje. Jelikož chceme kandidátům umožnit, aby získali co největší zkušenosti nejen z vývoje produktů ale také podnikání jako takového, míříme na společnosti o 20 až 60 zaměstnancích. Pro startupy o této velikosti je klíčové, aby jejich lidé zapadli do firemní kultury. Dle zpětné vazby je zřejmé, že někteří kandidáti nejsou dostatečně draví, ani dost nadšení a že by osobnostně nemuseli do dané firmy zapadnout.

Jak se vám tedy daří je umísťovat?

V tuto chvíli máme umístěného jednoho kandidáta. Proměnných, které musí současně vyjít, je totiž spousta. Firma musí mít o stážistu ze zahraničí vyložený zájem, musí být ochotná investovat čas a energii a také si na něj počkat, protože vyřízení víza trvá zhruba dva měsíce. Kandidát musí splňovat technické požadavky na danou pozici a celkově být reálnou posilou malého týmu. A jak už bylo zmíněno, dále musí být fit i po osobnostní stránce. V současnosti probíhají jednání s dalšími pěti firmami a pevně doufáme, že se nám do konce roku podaří ještě pár kandidátů umístit.

Znamenají pro vás dosavadní získané zkušenosti nějaké úpravy celého procesu?

Ano, musíme zapracovat na screeningu kandidátů ještě před tím, než je odprezentujeme v USA, protože se potřebujeme ujistit, že opravdu mají požadované dovednosti a především ambici a motivaci vyrazit do světa. Ukazuje se totiž, že pro kandidáty počítačových věd je to jedna z mnoha příležitostí a mnozí nemusí mít o získání zahraniční praxe až takový zájem.

Jak to chcete udělat?

Určitě počítáme s asistencí našich partnerů. V současné chvíli pracujeme na přípravě výběrového procesu. Na ty, kteří úspěšně vyplní přihlášku, bude čekat relativně náročný programovací úkol, tzv coding challenge, aby se odfiltrovali ti, které StarLift ve skutečnosti moc nezajímá a nechtějí mu věnovat čas ani energii. Obecně platí, že když oslovení kandidáti nemají zájem, projeví se to v rychlosti odpovědí na emaily, přípravou na pohovor, nadšením při pohovoru atd. Hlavní je při tom především nadšení, protože zbytek se dá doučit. Tu pomyslnou jiskru v oku budeme hledat při osobním setkání u všech, kteří projdou technickými testy.

Co vaše konkurence?

Je především v západní Evropě, a to ve Velké Británii, Francii či Finsku, a pak v Singapuru. Singapurskému projektu se daří umísťovat o dost mladší a ne moc zkušené kandidáty, kteří jsou hlavně nadšení a schopni fungovat za velmi výhodných podmínek pro firmu. Finové jsou si jistější v angličtině, jsou na tom lépe i z technologického hlediska, přesto i jim se daří umístit cca jednoho kandidáta z deseti.

starlift 637

Je v ČR vůbec dost ambiciózních kandidátů?

Kandidáti, kteří jsou pro nás relevantní, jsou relevantní pro spousty dalších subjektů nejen na lokálním trhu. Většina z nich nemá v jejich snahách o podnikání podporu rodiny. Snažíme se to měnit, ale jak už jsem říkala, myslím si, že na vysoké škole už je pozdě. Navzdory tomu pevně věřím, že „diamantů" je v Česku a na Slovensku relativně dost, jen je musíme najít a v případě potřeby doleštit. Zdrojem jsou pro nás vysoké školy, dále se chceme zaměřit na profesionální komunity a zapracovat na on-line marketingu. Určitým signálem, a to možná i podnikavosti, jsou pro nás ti, kdo se ve volném čase chodí vzdělávat a také čeští a slovenští studenti na zahraničních školách, na které bychom také v budoucnu cílili.

Zmínila jste, že považujete za důležitou podporu podnikavosti u dětí. Vyvíjíte na tomhle poli nějakou aktivitu?

Nějaké iniciativy už u nás existují, např. projekt iKid od KPMG. Jsem přesvědčená, a vyplývá to i ze zahraničních zkušeností, že zaměřit se na děti je nutné. Nemusí být vedeni přímo k podnikání, ale podnikavý duch by měl být u nich rozvíjen všeobecně. Myslím tím, aby měli přirozenou potřebu vytvářet pozitivní hodnotu nejen pro sebe, ale i pro ostatní, a to nejen ekonomickou, ale také společenskou či kulturní, aby viděli spíše příležitosti a nikoliv problémy. Může se např. jednat o odstranění ilegální skládky v sousedství nebo zřízení chybějící kavárny ve škole. I na těchto projektech se děti učí základům práce v týmu, projektového managementu nebo finanční gramotnosti. Existující iniciativy jsou nicméně roztříštěné, bylo by skvělé, kdyby se podařilo dosáhnout systematičtější podpory. Ta ovšem bohužel není v agendě státu.

Jak byste si ji představovala?

Ráda bych viděla osvětovou kampaň zaměřenou na rodiče, protože ti jsou zásadní z hlediska toho, jak a k čemu své dítě povedou. Často totiž slýchám věty jako „maminka mi říká proč vyjíždět do světa a riskovat". Já si naopak říkám proč ve 23 letech volit jistotu 60tisícového platu, když nemám hypotéku, rodinu atd. a můžu vyjet za neocenitelnou zkušeností, kde nemůžu nic ztratit, jen z profesního i osobního hlediska získat.

Co vás práce na tomhle projektu naučila především?

Vždy jsem byla na „druhé straně", lidi se mě ptali, kdy budu mít vlastní startup. A to, co mě práce ve StarLiftu naučila, je především zjištění, že něco vytvořit je zkrátka hodně náročné. Teprve až teď také vidím, že spoustu věcí nelze ovlivnit. Můžete mít určité předpoklady, ale je třeba počítat s tím, že nepředvídatelné věci zkrátka nastanou. V neposlední řadě si myslím, že jsem odolnější než před půl rokem. Fantastické na vlastním projektu je to, že je všechno jen na vás, je to prostě svoboda.

Co bylo a je pro vás nejtěžší?

Ze začátku jsem si musela vybudovat značnou odolnost při „prodeji" kandidátů. Lidé ve startupech jsou pořád zaneprázdnění, nemají procesy, HR oddělení atd., takže jednání s nimi jsou zpravidla celkově dost náročná. Stážista pro ně není nezbytný, museli jsme si zvyknout, že řeknou „dáme vědět", ale pak ani po pěti emailech nepřijde žádná odezva. Nejvíc mě mrzí přístup některých současných kandidátů. Chybí jim pokora, ambice, motivace, potřeba se vzdělávat a zlepšovat. 

Inspirujte nás 

Co je pro vás inspirací?

Obecně je to prakticky jakýkoli podnět, nad nímž se člověk pozastaví, zamyslí a který přinese nějakou hodnotu, posune pozitivním směrem.

Kdo je pro vás inspirativní osobnost?

Bez debaty Malala Yousafzai.

Proč právě ona?

Bez ohledu na to, do jakého prostředí se narodila a jaká úskalí podstoupila, nevzdala se svého přesvědčení ani aktivit a v raném věku se stala jednou z největších aktivistek v oblasti vzdělávání.

Co byste poradila začínajícím inovátorům?

Aby začali pracovat na vybudování osobní a profesionální sítě. Každý inovátor potřebuje někoho, kdo ho během jeho cesty podrží a poradí mu. Češi jsou bohužel relativně špatní „networkeři", přitom je u nás spousta lidí, kteří rádi pomůžou. Já osobně mám stovky lidí, na které se mohu obrátit. Proto všem doporučuji zbavit se naší typické plachosti, hovořit o svém projektu s ostatními, chodit na zajímavé akce, aktivně oslovovat ty, kteří by mohli být nápomocni – v nejhorším případě jen neodpoví.

Jak se udržujete v obraze?

Především pomocí internetu a knih. Dále sleduji videa na ted.com, blogy venture kapitalistů, portály o podnikání a technologiích jako např. a16z.com, Medium, také podcasty, nedávno jsem např. objevila Science Cafe. Rovněž se snažím chodit na různé akce, naposledy to byla konference o kritickem myšlení, a obklopovat se v osobním i profesním životě zajímavými lidmi z různých oblastí.

Co vás postaví na nohy, když se nedaří?

Víra, že to, co dělám, má smysl, byť hmatatelný výsledek uvidím až za x let. Při svém pobytu v Sillicon Valley jsem viděla, jak významně tohle prostředí ovlivnilo české podnikatele ve věku 30-40 let. A proto jsem přesvědčena, že na mladé to bude působit ještě víc.


- Martin Zika -

Tento rozhovor vznikl v rámci projektu Příběhy České inovace (ČIN). Pokud máte ve svém okolí inovátora, o kterém bychom měli vědět, pošlete nám svůj tip na  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Rádi se za ním vypravíme na místo ČINu!

Příběhy ČINu pomáhá psát kreativní agentura Havas